BIPAVER NAVRHUJE ZJEDNODUŠENOU KLASIFIKACI PROTEKTORŮ

 

V souvislosti s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 o označování pneumatik Valné shromáždění odborné organizace BIPAVER  rozhodlo o zpracování projektu který by umožnil „zjednodušený“ postup klasifikace protektorů z hlediska životního prostředí a bezpečnosti. Nadnárodní sdružení BIPAVER reprezentuje v Česku Sdružení výrobců protektorů ČR (SVP ČR).
 
Připomeňme, že Nařízení definuje závazný systém označování pneumatik tříd C1, C2 a C3 (pneumatiky montované na osobní automobily a lehká užitková a těžká nákladní vozidla) podle parametrů, palivové účinnosti, (odvozeno od valivého odporu), přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování pneumatik. Pomocí klasifikace vlastností pneumatik poskytne konečným uživatelům harmonizované a srozumitelné informace uváděné v obchodní a propagační dokumentaci a také na štítcích, kterými bude označena každá pneumatika.
 
Nařízení je pro výrobce nových pneumatik závazné – v případě uvádění nové produktové řady od března 2011 a od listopadu 2012 musí být postupováno podle Nařízení u všech vyráběných pneumatik.
 
Nařízení bylo v letech 2008 – 2009 konsultováno se zástupci členských států, nevládních organizací, organizací spotřebitelů a podniků, odvětví výroby pneumatik, vedoucích vozových parků, obchodníků s pneumatikami a výrobců automobilů. V této fázi přípravy legislativního opatření zastupoval zájmy výrobců protektorů BIPAVER a je jen jeho zásluhou, že se nařízení 1222/2009 netýká protektorů - prozatím.
 
Pro informaci – nařízení se též netýká :
b) profesionální pneumatiky na terénní vozidla;
c) pneumatiky navržené pro namontování pouze na vozidla poprvé zaregistrovaná před 1. říjnem 1990;
d) náhradní pneumatiky typu T na dočasné užití;
e) pneumatiky spadající do kategorie rychlosti nižší než 80 km/h;
f) pneumatiky, jejichž jmenovitý průměr ráfku nepřesahuje 254 mm nebo je roven 635 mm a více;
g) pneumatiky vybavené dalšími prostředky ke zlepšení trakčních vlastností např. pneumatiky s hroty.
Vzhledem k „nezvratné“ potřebě EU poskytovat konečnému zákazníkovi základní informace o vlastnostech pneumatik lze vyjmutí protektorů považovat za dočasné – maximálně do roku 2015 kdy bude provedena revize Nařízení.
 
Splnění povinností podle Nařízení není pro výrobce nových pneumatik až tak velký problém proto, že při schvalování nové pneumatiky musí postupovat podle směrnice OSN-EHK č. 117, což je povinná metodika pro homologaci typu pneumatik a výstupem těchto homologačních testů jsou i údaje požadované Nařízením 1222/2009.
 
U protektorovaných pneumatik je tato metodika z ekonomických důvodů nepoužitelná vzhledem k tomu , že existuje asi 8000 možných kombinací původní kostry a běhounů v kombinaci různých technologií protektorování. Náklady homologace podle 117 činí cca 5000 Euro, což při relativně malých sériích výroby jednotlivých typů protektorů by jejich cenu zvýšilo na trhem neakceptovatelnou úroveň. Podle mnohých by to s největší pravděpodobností znamenalo konec odvětví protektorování v Evropě.
 
Za všechny názor Jana Driessena, ředitele Kargro, Holandsko
 
"Jako malé a střední podniky vyrábějící protektory jsme čelily, bojovaly a přežily hospodářskou krizi posledních let, stejně jako záplavu nových, levných asijských pneumatik.  Vyrábíme vysoce-kvalitní produkt, který je šetrný k životnímu prostředí, spoří obrovské množství nového materiálu a energie. Výsledky jsou prokazatelné. Protektory jsou trhem akceptované, polovina nákladního vozového parku v EU obouvá protektory. Jsme "udržitelnou" oporou dopravců, ovšem bez kladného výsledku projektu nemůžeme přežít. Vidíme tento projekt jako jediný způsob, jak se vyrovnat s "požadavky na označování," pneumatik především z ekonomických důvodů. Není reálné zahrnout do ceny protektoru náklady na zkoušky.
Prosím, umožněte realizovat tento projekt pro zajištění existence výrobců protektorů – malých a středních podniků EU.“
 
Problematikou se zabývalo valné shromáždění Bipaver v červnu 2010 na kterém bylo rozhodnuto o zpracování návrhu projektu „Klasifikace obnovených pneumatik z hlediska vlivu na životní prostředí a bezpečnost.“ Návrh byl zpracován jako „Kolektivní výzkumný projekt ve prospěch malých a středních podniků“. 10. prosince 2010 jej zástupci Bipaveru podali v Bruselu jako součást rámcového programu č. 7.
 
Návrh je zpracován na 70 stranách a v důvodové části obsahuje základní informace o technologii protektorování, vlivu na životní prostředí a výrobcích protektorů – např. protektorování má 100 letou tradici, první protektory byly vyrobeny v Německu v roce 1906,v Anglii o 2 roky později. V EU je aktivních 441 výrobců protektorů kteří zaměstnávají 18 tisíc lidí – 95 % výrobců splňuje kriteria malého a středního podnikání. V porovnání s výrobou nové pneumatiky, protektorování šetří 70% materiálu a 80% spotřeby energie. V EU se ročně prodá cca 10 mil nákladních pneumatik z toho 50 % protektorů.
 
Záměrem projektu je vytvoření vědecky podložené a nákladově přijatelné metodiky s cílem prokázat, že bezpečnostní a enviromentální vlastnosti protektorů splňují požadavky kladené na nové pneumatiky. Výstupem bude softwarový nástroj umožňující definovat valivý odpor, emise hluku a přilnavost za mokra. Tento software bude přístupný pro všechna národní sdružení a jejich členy a jimi bude poskytována služba pro vydávání štítků obsahujících informace v souladu s Nařízením 1222/2009.
Podstatou řešení je vytváření matic měření valivého odporu, emise hluku a přilnavosti za mokra :
1. Test nových pneumatik = vliv kostry
2. Test vlivu technologie protektorování – teplá, studená
3. Test běhounů – teplá, studená
4. Z výsledků testů 1-3 tvorba software pro odhad vlastností nejblíže podobných kombinací – kostra – běhoun – technologie protektorování pro další protektory
5. Implementace – úvodního modelu – ověřování – školení
6. Šíření a školení – ověřování a zkoušky náhodně vybraných kombinací podle EHK 117
 
 
Z materiálu zasedání SVP ČR
21.3.2011